PMDD: opomíjená psychická porucha

Každý měsíc prožívají doslova peklo na zemi. Týden až dva před začátkem menstruace začnou být extrémně podrážděné, do ničeho se jim nechce, každá maličkost je rozhodí a mají dojem, že se svět proti nim spikl. Výjimkou ovšem nejsou ani těžké deprese, pocity úzkosti a panické ataky. Řeč je o premenstruační dysforické poruše. Poruše, která trápí mezi 3 až 8 % menstruujících žen.  Při velmi hrubém odhadu zjistíme, že v České republice se toto onemocnění týká přibližně 70 000 žen.

„Mám pořád hlad. Mám neuvěřitelnou chuť na sladké, hlavně na čokoládu a objektivně toho daleko více před menstruací sním. Častěji reaguji ve špatných vzorcích: věci, co by mě jindy nenaštvaly, mě dokážou hodně rozladit. Taky mám daleko pesimističtější pohled na svět. Je to, jako kdyby vám seděl mrak na čele, jako kdyby přes vás někdo přehodil těžkou deku. A často taky brečím. Hodně brečím. Popisuje svoje nálady před menstruací Lucka, dvacetiletá studentka sociálních studií a dodává: „Příznaky se taky postupně zhoršují. Čím blíž k menstruaci, tím horší náladu mám. Nechce se mi být s lidmi, ale pak si zase připadám osamělá, a z toho je mi smutno. Kolikrát se mi stane, že se nedonutím dojít ani na přednášku. Tak jsem celý den doma a je mi špatně.“

Premenstruační dysforická porucha, zkráceně PMDD, je závažnější forma premenstruačního syndromu (PMS). PMDD se projevuje zejména depresivními a úzkostnými stavy, sníženým sebehodnocením, emocionální rozkolísaností, zvýšenou podrážděností a často také agresivitou. Útočnost a agresivita způsobuje ženám s [ premenstruační dysforickou] poruchou problémy v mezilidských vztazích; jejich okolí nechápe, co se děje a frekventovaným konfliktům a výpadům přisuzuje nesprávné důvody.

Problémy v mezilidských vztazích dostávají ženy pod obrovský psychický tlak. Přidáme-li k tomu až  čtyřikrát vyšší míru sebevražedných sklonů, než u zdravého člověka, vidíme, že tyto ženy jsou velmi ohroženou skupinou.

Důležitou roli přitom sehrává i fakt, že o této poruše neexistuje velké povědomí. Trápí minoritní část ženské populace, a tudíž není středem zájmu ani odborníků a prozatím ani médií. Navíc se až do nedávné doby příliš mnoho o této poruše nevědělo. Všechna tato fakta mohou přispívat k pocitům izolace žen, které dysforickou poruchou trpí.  Nepochopení ze strany lékařů, terapeutů a mnohdy i blízkých je extrémně zatěžující.

Pocit, že vám nikdo nerozumí, že se nemáte na koho obrátit a při zvládání těžkostí spojených s dysforickou poruchou se musíte spolehnout převážně samy na sebe, je pro mnoho žen vyčerpávající a zvyšuje míru stresu, který zhoršuje průběh samotné poruchy. Zvýšený stres a diskomfort spojený s cyklem jim přináší sníženou kvalitu života.

Příčiny vzniku PMDD

Příčiny vzniku PMDD nejsou v současnosti ještě zcela prokázány. Nicméně probíhající studie nám poskytují hypotézy, které by v blízké budoucnosti mohly být alespoň částečně potvrzeny. To je hlavním důvodem, proč velká část žen bojujících se závažnými příznaky stále ještě není diagnostikována správně. Většina odborníků má o poruše stále jen mizivé povědomí, a k pacientkám přistupují s nedůvěrou a jejich subjektivní hodnocení příznaků považují za přehnané.  

Ženy navíc většinou ani netuší, k jakému odborníkovi by se svými problémy měly jít. Za praktickým lékařem? Za gynekologem? Za psychiatrem? A tak váhají, vyčkávají, a jejich obtíže se stupňují. Velkým rizikem jsou pak sebevražedné myšlenky, které jsou pro ženy s premenstruační dysforickou poruchou typické.

Podle Mezinárodní klasifikace nemocí (ICD-11) zařadila Světová zdravotnická organizace (WHO) premenstruační dysforickou poruchu v roce 2019 mezi psychiatrická onemocnění do kategorie poruch nálad.  V Americe byla přidána na seznam psychiatrických poruch do Diagnostického a statického manuálu DSM-5 o pár let dříve, již v roce 2013.

Co tedy stojí za rozvojem PMDD?

Nejnovější výzkumy naznačují, že PMDD je výsledkem fyziologických změn pohlavních hormonů, ke kterým v průběhu menstruačního cyklu dochází. Příznaky také pravděpodobně souvisí s buněčnými procesy a neurologickými odlišnostmi fungování mozku dotčených žen. K odlišnému fungování mozku velmi často dochází v důsledku vývojových změn spojených se zvýšenou stresovou zátěží v brzkém věku. Svou roli při rozvoji premenstruačních poruch může sehrávat také genetika.

PMDD má podobný dopad na kvalitu života, jako mají jiná chronická onemocnění. 3 - 8 %  menstruujících žen zažívá diskomfort v období před menstruací v takové míře, že musí pravidelně dva, tři dny v měsíci zůstávat doma. 

Dříve se předpokládalo, že problémem jsou zvýšené či snížené hladiny pohlavních hormonů. Novější studie však naznačují, že za obtížemi stojí spíše náhlé změny hladin progesteronu a allopregnanolonu, ke kterým v průběhu cyklu dochází. V roce 2011 zjistil švédský vědecký tým ve své studii, že hladiny těchto hormonů byly u zdravých žen i těch s premenstruační poruchou srovnatelné. Rozdíl se však projevil v reakci na rapidně klesající hladiny hormonů na konci luteální fáze, kdy se u žen s PMDD objevovaly příznaky, jako jsou poruchy nálad, úzkosti, agresivita a emoční labilita, nejintenzivněji.  

Progesteron

Progesteron je steroidní hormon, který snadno prochází mozkovou bariérou a ovlivňuje činnost mozku. Velký vliv má zejména zpracovávání emocí. Zároveň se jedná o ženský pohlavní hormon, jehož úkolem je připravit organismus na početí a těhotenství. Vytváří se ve vaječnících na začátku ovulace a jeho produkce končí s nástupem krvácení. U zdravých žen, zvýšená hladina progesteronu zvyšuje citlivost na fyzické ohrožení, která má za cíl ochránit plod před nebezpečím. Některé ženy s premenstruační dysforickou poruchou a premenstruačním syndromem zažívají zvýšenou citlivost na změny hladin progesteronu, což vede ke zvýšené aktivitě emočních center mozku včetně amygdaly. Důsledkem je potom větší podrážděnost, úzkostlivost, zvýšený pocit strachu, ale také agresivita nebo náhlé a nekontrolované výkyvy nálad. Zdroj: 

https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0091302220300479

Allopregnanolon

Allopregnanolon je hormon, který je velice úzce spjatý s progesteronem. Jedná se o jeho derivát, který vzniká při rozpadu progesteronu v játrech. Vědci se domnívají, že může být spouštěčem pro nepříjemné psychické příznaky u žen s PMS a PMDD. Má totiž schopnost vázat se v mozku na GABA receptory a snižovat tak zklidňující účinek GABAergních mastných kyselin v emočních centrech mozku. To negativně ovlivňuje nálady žen a zapříčiňuje rozvoj poruch včetně úzkostí a depresí.

Zatímco v těhotenství a po porodu mohou mít zvýšené hladiny progesteronu a allopregnanolonu zklidňující účinky a stabilizovat nálady, u žen s premenstruačními poruchami (PMS a PMDD) jsou pravděpodobnou příčinou jejich emočních příznaků. 

(zdroj: https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0306453016308812)

Jaký je rozdíl mezi PMS a PMDD?

Jak premenstruační syndrom, tak premenstruační dysforická porucha se projevují celou škálou příznaků od fyzických, přes psychické až po behaviorální, které se projevují změnami chování. Obě menstruační poruchy jsou cyklické, to znamená, že se objevují ve stejné době před menstruací a do 3 dnů od začátku krvácení samovolně vymizí. Důležítá je pravidelnost.  Aby se dalo mluvit o poruše, musí se příznaky objevovat alespoň 3 po sobě jdoucí měsíce.

Ženy s premenstruační dysforickou poruchou však mají daleko závažnější projevy psychického rázu. Trpí silnými úzkostmi, depresemi, poruchami spánku, které jim brání vykonávat každodenní činnosti. Objevovat se mohou i panické ataky. Nezřídka mívají ženy s PMDD také sebevražedné myšlenky. O to důležitější je poruchu řešit s odborníkem a nečekat, až obtíže samy zmizí. 

Stres v raném věku zvyšuje pravděpodobnost rozvoje PMDD

Svou roli při rozvoji premenstruačních poruch  hraje také stres a zejména trauma prožité v raném dětství.  Stres a trauma v jakékoliv podobě dokáží v raných stádiích života či při vývoji plodu v těhotenství negativně ovlivnit vývoj mozku a přeprogramovat jeho dlouhodobé fungování. 

Zásadní roli přitom hrají neuroaktivní steroidy typu allopregnanolone. Vědci přitom zjistili, že v důsledku stresu prožitého v raném dětství  může docházet k rozvoji kognitivních poruch, zvýšenému úzkostnému chování a změněné funkčnosti HPA osy. Lidé pak mohou být celkově více podráždění, neklidní, cítit zvýšené vnitřní napětí. Stejně tak mohou například trpět poruchami spánku, hormonální nerovnováhou, zhoršenou pamětí, schopností plánovat a organizovat nebo být postiženi ADHD. Příznaků a důsledků je ovšem celá řada. 

Prožité trauma může mít negativní vliv na regulování emocí (rozpoznávání, zvládání ale i zpracovávání emocí) a zvyšovat reakce organismu na stresové podněty i hormonální změny.  Kromě toho prožité trauma může dlouhodobě pozměnit chemické procesy v mozku a deregulovat hladiny serotoninu – klíčového hormonu pro regulaci nálad. Stresující zážitky v dětství a prožitá traumata patří proto mezi závažné rizikové faktory rozvoje PMS a PMDD.  (Zdroj: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC2750879/).

Pár tipů, které vám mohou pomoci lépe zvládat diskomfort spojený s premenstruačními poruchami:

Zaznamenávejte si průběh menstruačního cyklu, abyste věděly, kdy můžete změny očekávat a mohly se na ně lépe připravit.

Práce se stresem

Relaxační techniky.  Pomáhají snižovat stresovou zátěž a zklidňovat podrážděná emoční centra. Zapojením parasympatického nervového systému pomůžete účinně tělu se zklidnit a potlačit reakce na reakci „bojuj nebo uteč“ neboli „fight or flight response“.

Hluboké dýchání a meditace pomáhají redukovat příznaky deprese a úzkostí a pomáhají zklidňovat nervový systém. Pravidelné meditování a dýchání může změnit neurální cesty v mozku a zvýšit tak Vaši odolnost vůči stresové zátěži.

Světelná terapie je velice účinnou metodou při odstraňování depresí. Pomáhá vyrovnávat hladinu serotoninu v mozku. Co nejčastější pobyt venku a vystavení se slunečnímu svitu zejména v dopoledních hodinách, pomůže nejen zvýšit hladinu neurotransmiterů, ale i zlepšit spánek.

Cvičení a fyzická aktivita

Jóga v sobě kombinuje fyzické cvičení, meditaci a dýchací techniky, které zklidňují mysl, snižují stres a úzkosti a harmonizují hormonální systém. Vybrané jógové cviky ulevují také od fyzických příznaků, jako je bolestivá menstruace, křeče v podbřišku či bolesti hlavy.

Fyzická aktivita (cvičení) může pomoci zmírňovat některé příznaky spojené s PMS a PMDD. Cvičení zvyšuje hladinu serotoninu v mozku a pomáhá zlepšovat psychiku. Serotonin je hormon, který řídí naše nálady a přispívá k pocitu štěstí. Cvičení také snižuje celkový pocit napětí, stabilizuje spánek a zvyšuje sebevědomí.

Nejvhodnějším typem fyzické aktivity je rychlá chůze, běhání, jízda na kole či jakákoliv jiná aerobní aktivita. Pro to, aby se zvýšila hladina serotoninu, je nutné vykonávat kardio aktivitu alespoň 30 minut v kuse.

Spánek a odpočinek

Kvalitní a dostatečně dlouhý spánek je pro naše zdraví nezbytný. V průběhu spánku, zejména během jeho hluboké fáze, dochází k uvolňování některých hormonů a regulaci hormonálního systému. REM spánek je zase důležitý pro regulaci našich emocí a stresu. Nedostatek spánku, nepravidelný spánek, jeho špatná kvalita i špatné načasování jsou příčinou řady onemocnění včetně těch psychických, jako jsou změny nálad, deprese, úzkosti. Adekvátní spánek je proto naprosto klíčový pro zmírnění emočních příznaků premenstruačních poruch.

Změny ve stravování

Zdravá vyvážená strava s vyšším podílem vlákniny a dostatkem bílkovin pomůže udržet stabilní hladinu cukru v krvi a zmírnit nebo úplně odbourat záchvatovité přejídání a podpořit náladu i energii. 

Alespoň v průběhu luteální fáze vynechte prozánětlivá jídla, jako jsou smažená a vysoce zpracované jídla, sladkosti a potraviny s vysokým podílem alergenů a vyhněte se stimulantům, které zvyšují aktivitu emočních center. Patří sem primárně alkohol, drogy, energetické nápoje, kofein nebo nikotin.

Účinky alkoholu na mozek a proč ho vynechat

Alkohol bezprostředně po konzumaci zvyšuje hladinu serotoninu v mozku a přispívá k pocitu euforie, optimismu a celkově dobré náladě. Po určité době však hladina serotoninu náhle prudce klesne a vyvolá pocit úzkosti a deprese. Pokud trpíte PMDD a hladina serotoninu je ve Vašem mozku snížená, může alkohol Vaše psychické obtíže ještě zhoršit.

Well-being

Pro zlepšení pohody je velice účinné též omezit čas strávený monitorováním a sledováním zpráv i pobyt na sociálních sítích. Neustálá konzumace velkého množství negativních zpráv či nadměrná konzumace zpráv a obsahu obecně zahlcuje náš mozek a narušuje psychiku. V důsledku toho dochází ke zvýšené stimulaci emočních center a neustálému zvyšování stresu. Důsledkem může pak být zhoršení příznaků premenstruačních poruch.

Spojení s přírodou. Pobyt v přírodě má na naši mysl a tělo zklidňující efekt. Pomáhá ulevovat od stresu a úzkostí, zlepšuje náladu a přispívá k pocitu štěstí.

Vitamíny a bylinné doplňky

Některé vitamíny a bylinné extrakty mohou pomoci zmírnit příznaky PMS a PMDD. Neměly by však být náhražkou za rozmanitou a vyváženou stravu, ale pouze jejím doplněním.

• Hořčík
• Vitamín B6
• Vápník
• Drmek (vitex agnus-castus)

Před užíváním jakéhokoliv doplňku stravy je vhodné poradit se o jeho vhodnosti s ošetřujícím lékařem.